Možná, že tato teorie vypadá na první pohled směšně, ale našla si několik příznivců a v několika bodech nezní tak nemožně. Předně, všichni v Londýně pátrali po Jacku Rozparovači (tedy muži). To by ženě dávalo možnost chodit po ulicích Whitechapelu mnohem svobodněji a bez výraznějšího strachu z dopadení. Dále, tehdy bylo naprosto běžné vídat v noci na ulici porodní báby, takže vražedkyně by rozhodně nebudila nežádoucí pozornost. A ani krev na jejích šatech by nepůsobila nijak zvláštně. Zároveň by to odpovídalo tvrzení odborníků, že vrah musel mít určité znalosti lidské anatomie, což by porodní bába dozajista splňovala.

Více teorii o Jill Rozparovačce rozvinul William Stewart ve své knize Jack Rozparovač: Nová teorie. Vychází právě z rozhovoru mezi Abberlinem a Duttonem a dochází k závěru, že vrahem mohla být právě porodní bába, možná potratářka. Podle něj kdysi provedla tajný potrat jedné vdané ženě, která ji ovšem zradila, díky čemuž potratářka skončila ve vězení. Až se dostala znovu na svobodu, mstila se tím, že vraždila prostitutky ve Whitechapelu. Hlavní pilíře jeho teorie jsou pro Stewarta právě výše zmíněná znalost anatomie a stopy po krvi na oblečení, které u potratářky nevzbudí žádnou pozornost. Dále tvrdí, že léty praxe by tato žena dozajista znala různé tlakové body na lidském těle, jejichž stlačením by svým obětem lehce přivodila bezvědomí (což tehdejší porodní báby u extrémně chudých pacientek opravdu prováděly). Další styčný bod Stewartovy teorie je fakt, že Kellyová byla v době vraždy ve třetím měsíci těhotenství (tento fakt se mi nepodařilo ověřit z jiného zdroje). Mary Jane si sotva mohla dovolit podnájem a dítě by pro ni představovalo značnou finanční zátěž. Rozhodla se tedy pro potrat. Bohužel netušila, že si tím podepsala rozsudek smrti… Vražedkyně pak spálila svoje zakrvácené šaty a oblékla si šaty Mary Jane Kellyové, což by opět vysvětlovalo svědectví paní Maxwellové. Dalším důkazem je podle Stewarta nový čepeček Mary Ann Nicholsové, se kterým se chlubila v noclehárně: ,,Brzo budu mít peníze na nocleh. Podívejte, jakej krásnej čepeček mám!“ Podle Stewarta jí ho dala právě šílená porodní bába. Kdyby ho dostala od nějakého muže, určitě by se tím pochlubila. Rovněž je faktem, že kapsy Annie Chapmanové byly převráceny naruby a jejich obsah byl pak rozložen u nohou oběti. Stewart tvrdí, že vražedkyně kapsy Chapmanové prohledávala proto, že v nich byly důkazy, které by mohli policii přivézt na její stopu. Když v kapsách našla co hledala, rozložila pečlivě zbylý obsah kapes u nohou Chapmanové, aby tak zmátla vyšetřovatele. Také to, že odebírala svým obětem některé orgány, mělo za cíl svézt policii ze správné stopy. Vražedkyně doufala, že si bude veřejnost myslet, že takové brutální útoky na ženské genitálie prostě nemůže způsobit žena. Stewart přišel i s vysvětlením, proč byla Mary Jane Kellyová nahá a její šaty byly úhledně složeny na židli. Kellyová se jednoduše svlékla proto, že ji měla být provedena interrupce. Stewart přichází i s konkrétní podezřelou. Je jí Mary Pearceyová, která v říjnu 1890 zavraždila manželku svého milence a jejich dítě tím, že jim podřízla hrdla. Pak své oběti odhodila v odlehlé uličce. Stewart tvrdí, že zde není jen podobnost kvůli útoku na hrdla obětí, ale i to, že Pearceyová vraždila své oběti doma, čímž by se vysvětlilo, proč nikdy nikdo neslyšel žádnou z Rozparovačových obětí křičet. Sir Melville Macnaghten Pearceyovou popisuje takto: ,,Nikdy jsem neviděl ženu robustnější konstituce. Její nervy byly jako z ocele, stejně jako její tělo.“ Mary Pearceyová byla oběšena 23. prosince 1890. Stewart nikdy neuznal Elizabeth Strideovou jako oběť Rozparovače. Tvrdil, že jde o práci novinářů, kteří v její vraždě ucítili senzaci, navíc hrdlo Strideové bylo podříznuto zleva doprava, zatímco u ostatních obětí byl řez veden zprava doleva. Všechny oběti Rozparovače byly zabity okolo víkendu (Nicholsová v pátek, Chapmanová v sobotu, Eddowesová v neděli a Kellyová v pátek). V době vražd to bylo spojováno s připlutím dobytkářských lodí každý čtvrtek a jejich odplutím každé pondělí. Stewart nicméně tvrdil, že zde musí být ještě nějaké jiné vysvětlení.

I když se možná teorie o Jill Rozparovačce zdá zajímavá, mnozí badatelé namítají, že je velmi děravá. Hlavně Stewartovi vyčítají, že klade příliš velký důraz na to, že potratářka byla nenápadná, i když měla šaty potřísněné krví. Ve skutečnosti se obecně věří, že vrah své oběti nejprve uškrtil, čímž značně minimalizoval možnost, že se vystaví potřísnění od krve při následném zohavování těla, protože při nečinnosti srdce nehrozí žádné cákance krve. Rovněž žádná jiná oběť (mimo Kellyové) nebyla těhotná a vzhledem k jejich náklonnosti k alkoholu by se těhotenství u nich rovnalo menšímu zázraku.

A ještě jedna malá zajímavost na závěr. Sir Arthur Conan Doyle, tvůrce slavného Sherlocka Holmese, razil teorii, že vrahem sice byl muž, ale po ulicích se pohyboval v ženském přestrojení, aby se tak vyhnul dopadení a zároveň si získal důvěru svých obětí.