Vyšetřování probíhalo v Golden Lane, pod vedením pana S. F. Langhama, koronera pro distrikt City of London. O vyšetřování byl veliký zájem, soudní dvůr doslova praskal ve švech, mnoho lidí postávalo i před budovou, v naději, že se snad dostanou dovnitř. Za policii byli přítomni advokát Crawford, major Smith a superintendant Foster.

 

Porota nejprve navštívila márnici, kde si prohlédla tělo oběti.

Crawford: "Jsem tu jako zástupce městské policie a udělám vše proto, abych byl nápomocen při tomto vyšetřování. Zároveň doufám, že mi bude umožněno položit svědkům několik otázek."

Koroner: "Samozřejmě."

 

Eliza Goldová: "Bydlím na Thrawl Street 6 ve Spitalfields. Jsem vdova. Zesnulá byla moje sestra." V tuto chvíli svědkyně propukla v mohutný záchvat pláče a nějakou dobu nebyla schopna ve svém svědectví pokračovat. "Má sestra se jmenovala Catherine Eddowesová. Nemůžu přesně říct, kde bydlela. Žila ale s mužem za kterého nebyla provdaná. Pokud si dobře vzpomínám, bylo jí asi 43 let. Muž, se kterým žila, se jmenuje Kelly a je tu dnes přítomen. Naposledy jsem svou sestru viděla asi před 3 nebo 4 měsíci. Byla to skromná žena, která se živila podomním prodejem. Než začala žít s Kellym, tak žila několik let s mužem jménem Conway, se kterým měla 2 děti. Nemůžu říct, jak dlouho žila s Conwayem a ani nevím, jestli ještě Conway žije. Byl to vysloužilý voják a živil se rovněž podomním prodejem. Nevím, jestli se s mojí sestrou rozešel v dobrém a ani netuším, zda se s ní ještě někdy viděl po jejich rozchodu. Zároveň jsem si naprosto jistá, že ta žena v márnici je moje sestra." Směrem ke Crawfordovi: "Conwaye jsem neviděla aspoň 7 nebo 8 let. Myslím si, že s mojí sestrou zůstali přátelé."

Koroner: "Měla Vaše sestra s Kellym dobrý vztah?"

Goldová: "To nemůžu říct. Viděla jsem je před 3 nebo 4 týdny a vypadali šťastní. Už nemůžu přesně říct, kdy jsem je viděla naposledy. Bydleli v noclehárně na Flower and Dean Street. Moje sestra mě pak navštívila, když jsem byla nemocná. Pak už jsem jí nikdy neviděla."

Člen poroty: "Před chvílí jste řekla, že jste svou sestru viděla naposledy před 3 nebo 4 měsíci, zatímco teď jste řekla, že to byla před 3 nebo 4 týdny."

Koroner: "Řekla jste, že Vás přišla navštívit, když jste byla nemocná, a pak jste ji už nikdy neviděla. To bylo před 3 nebo 4 týdny?"

Goldová: "Ano."

Koroner: "Takže jste se spletla, když jste prve říkala, že jste svou sestru neviděla 3 nebo 4 měsíce?"

Goldová: "Ano. Jsem rozrušená a zmatená." Svědkyně začala znovu ustavičně plakat. Kvůli třesoucím se rukám se nemohla ani podepsat. Musela tak pod svoje svědectví přidat jen značku.

 

John Kelly: "Bydlím v noclehárně na Flower and Dean Street 55. Zesnulou jsem znal jako Catherine Conwayovou. Žil jsem s ní 7 let. Žila se mnou v noclehárně na Flower and Dean Street a živila se podomním prodejem v okolních ulicích. Noclehárně se říká Cooneyho noclehárna. Naposledy jsem ji viděl v sobotu asi ve 14:00 v Houndsditch. Rozloučili jsme se v dobrém. Řekla mi, že půjde do Bermondsay a zkusí najít svou dceru Annie. To byla poslední slova, která mi řekla. Myslím si že otcem Annie byl Conway. Ještě mi řekla, že se vrátí nejpozději do 16:00. Už se ale nevrátila."

Koroner: "Hledal jste ji?"

Kelly: "Slyšel jsem, že byla v sobotu odpoledne zavřená v Bishopsgate. Jedna stará žena mi řekla, že viděla, jak jí odvádí policie."

Koroner: "Zkoušel jste zjistit, jestli je to pravda?"

Kelly: "Dál už jsem nepátral. Věděl jsem, že bude propuštěná v neděli ráno."

Koroner: "Věděl jste, proč byla zatčena?"

Kelly: "Ano, bylo to kvůli pití. Bylo mi řečeno, že notně přebrala. Nikdy jsem neslyšel o tom, že by šla ven kvůli nějakým nemravnostem. Občas pila, ale s mírou. Když jsme se ten den rozloučili, neměla u sebe žádné peníze. Za dcerou šla proto, jestli by od ní nedostala nějaké peníze, takže by nemusela v noci chodit po ulicích."

Koroner: "Co myslíte tím "v noci chodit po ulicích"?"

Kelly: "To, že kdybychom nesehnali žádné peníze na nocleh, museli bychom se celou noc procházet venku.  Já jsem ten den peníze na nocleh neměl. Ani v nejmenším mě nenapadá někdo, s kým by měla nějaké problémy. S Conwayem se v poslední době neviděla, tedy alespoň pokud já vím. Nikdy v životě jsem ho neviděl a ni nevím, jestli ještě žije. Nevím o nikom, kdo by jí byl schopen ublížit."

Předseda poroty: "Řekl jste, že jste slyšel, že byla zesnulá zatčena. Víte, kdy byla propuštěna?"

Kelly: "Ne, nevím, kdy byla propuštěna."

Koroner: "Kdy se obvykle vracela do noclehárny?"

Kelly: "Brzy."

Koroner: "Čemu říkáte brzy?"

Kelly: "Asi ve 20:00 nebo 21:00."

Koroner: "Když toho večera v tuto dobu nedorazila, nedělal jste si starosti?"

Kelly: "Ne, čekal jsem, že se vrátí až v neděli ráno."

Crawford: "Říkal jste, že neměla žádné peníze. Nevíte s kým se tak opila?"

Kelly: "To nevím."

Koroner: "Víte o někom, kdo by za ni zaplatil pití?"

Kelly: "Ne."

Koroner: "Stalo se někdy v poslední době, že byla celou noc pryč?"

Kelly: "Ne."

Koroner: "Bylo to jen tu sobotní noc?"

Kelly: "Ano."

Koroner: "Ani od Vás nikdy neodešla?"

Kelly: "Ano, ale to je už několik měsíců."

Koroner: "Kvůli čemu Vás opustila?"

Kelly:" Řekli jsme si několik ostřejších slov a ona pak odešla. Za pár hodina se ale vrátila."

Koroner: "Nepohádali jste se i v to sobotní odpoledne?"

Kelly: "Ne, to určitě ne."

Koroner: "Žádná hádka o penězích?"

Kelly: "Ne."

Koroner: "Víte, kde žije její dcera?"

Kelly: "Řekla mi, že v King Street v Bermondsay a že se jmenuje Annie."

Koroner: "Šla někdy ke své dceři pro peníze? Myslím v dřívější době."

Kelly: "Ano, jednou. Bylo to loni."

Koroner: "Jak dlouho jste spolu žili v noclehárně?"

Kelly: "Sedm let ve stejné noclehárně."

Koroner: "Spala tam s Vámi každou noc během minulého týdne?"

Kelly: "Ne, v pátek jsem byl v noclehárně sám."

Koroner: "Ona tam s Vámi nebyla?"

Kelly: "Ne."

Koroner: "Strávila tedy tuto noc v ulicích?"

Kelly: "Měla tu smůlu, že byla v Mile End."

Koroner: "Co se stalo?"

Kelly: "Strávila noc v útulku pro tuláky."

Koroner: "Kdy jste během minulého týdne spali spolu v noclehárně?"

Kelly:"Ani jednou."

Koroner: "Kde jste přespávali?"

Kelly: "V pondělí, v úterý a ve středu jsme byli česat chmel. Ve čtvrtek jsme se vrátili do Londýna. Vrátili jsme se bez peněz, a tak jsme museli čtvrteční noc strávit v útulku pro tuláky. v pátek jsem v práci vydělal 6 pencí, a tak jsem řekl Kate: "Tady, vezmi si 4 pence a běž do noclehárny, já půjdu do Mile End." Ona ale odpověděla: "Ne, ty si vezmi pokoj v noclehárně a já půjdu do útulku." Pak odešla. Znovu jsem ji viděl až v sobotu ráno."

Koroner: "V kolik hodin jste se v pátek rozloučili?"

Kelly: "Nevím to přesně, ale mohlo být tak 15:00 nebo 16:00."

Koroner: "Kam odešla?"

Kelly: "Do Mile End."

Koroner: "Proč?"

Kelly: "Aby šla do útulku pro tuláky."

Koroner: "Kdy jste ji viděl druhý den ráno?"

Kelly: "Okolo 8:00. Byl jsem překvapený, že ji vidím tak brzo po ránu. Vím, že byl u jejího těla nalezen nějaký čaj a cukr. To koupila za peníze, které jsme dostali za pár bot, které jsme zastavili u Jonese. Dostali jsme 2 šilinky a 6 pencí. Myslím, že jsme je zastavili v sobotu ráno. Ty 2 šilinky a 6 pencí jsme utratili za jídlo a pití. Když pak odešla za svou dcerou, byla naprosto střízlivá. Během našeho loučení nepadlo žádné ostřejší slovo. Nevím, proč kdysi opustila Conwaye. Během posledních sedmi let žila jen se mnou. Nevím o tom, že by v noci bloumala po ulicích a dělala nějaké nemravnosti. A když byla přes noc pryč, nikdy nedonesla žádné peníze."

Porotce: "Není pravda, že v útulku pro tuláky se propouští nejdříve v 8:00?"

Kelly: "To nevím."

Porotce: "Dříve než Vás propustí, musíte pomoci se sběrem konopí. To bývá velmi brzy."

Crawford: "Nebyli jste v zastavárně ve skutečnosti už v pátek v noci?"

Kelly: "Nevím. Buďto to bylo v pátek v noci nebo v sobotu ráno. Plete se mi to dohromady." Následně byly předloženy lístky ze zastavárny. Bylo na nich datum: pátek, 28. září.

Crawford: "To byly Vaše boty?"

Kelly: "Ano. Stál jsem bosý ve dveřích zastavárny."

Crawford: "Když před sebou vidíte lístky ze zastavárny, stále si nemůžete vzpomenout, kdy jste tam byli?"

Kelly: "Ne, nemůžu. Jsem hrozně zmatený. Byla to v pátek nebo v sobotu."

Koroner: "Pili jste za ty peníze?"

Kelly: "Ano."

 

Frederick William Wilkinson: "Jsem správce noclehárny na Flower nad Dean Street. Kellyho a zesnulou znám sedm let. Byl to spokojený pár. Občas se sice pohádali, ale nikdy to nebylo nic vážného. Většinou to bylo kvůli tomu, že se Kate občas napila. Pokud mohu posoudit, tak se zesnulá živila podomním prodejem v okolních ulicích a úklidem mezi Židy ve Whitechapelu. Kelly platil za nocleh celkem pravidelně. Kate se sice občas napila, ale neměla ve zvyku to přehánět. Byla to veselá žena, často si zpívala. Kellyho jsem nikdy opilého neviděl. Během minulého týdne jsem zesnulou viděl poprvé v pátek odpoledne. Byla sama, Kelly s ní nebyl. Pak odešla a vrátila se až v sobotu ráno, kdy jsem ji viděl jak s Kellym snídá v kuchyni. Nevím, kdy odešla, ani nevím, zda šel Kelly s ní. Pak už jsem ji nikdy neviděl.

Koroner: "Bylo Vám známo, že by měla ve zvyku bývat v noci venku?"

Wilkinson: "Ne. Většinou se vracela mezi 21:00 a 22:00. Nikdy jsem ji neviděl, že by se chovala k nějakému muži zvlášť důvěrně, tedy mimo Kellyho. A nikdy jsem o něčem takovém neslyšel. Říkávala, že její jméno bylo draze zaplacené, což jsem chápal tak, že se provdala za Conwaye. Nevím o nikom, s kým by měla nějaké spory. Když jsem ji naposledy viděl, bylo to v sobotu mezi 10:00 a 11:00, byla naprosto střízlivá. V sobotu v noci přišel Kelly a řekl, že Kate je zavřená a že chce jednolůžkový pokoj. To mohlo být asi 19:30. Jednolůžkový pokoj stojí 4 pence, dvoulůžkový 8 pencí." Směrem k porotě: "Neptám se lidí na jejich jména, ale pamatuji si své stálé zákazníky. Jestliže někdo přijde a zaplatí za postel, zapíšu si pouze číslo postele, ne jméno zákazníka. Jména svých pravidelných zákazníků samozřejmě znám."

Crawford: "Kdy naposledy u Vás přespal Kelly spolu se zesnulou? Myslím, ještě před minulým týdnem."

Wilkinson: "To už je 5 nebo 6 týdnů, pak odjeli česat chmel. Kelly u mě spal v pátek a v sobotu, Kate ale ne. Když Kelly přišel v pátek, neptal jsem se po Kate. Jak jsem řekl, v sobotu jsme je viděl snídat, nemohu ale říct, jestli odešli společně. Kellyho jsem pak ještě viděl v noclehárně v sobotu asi ve 22:00. Jsem si jistý, že pak už ven nešel, ale nevím, kdy v neděli vstával. Poprvé jsem ho viděl v čase oběda. Jsem si téměř jistý, že Kate měla v sobotu na sobě zástěru. Jinak na jejím oblečení nebylo nic neobvyklého. Vzdálenost mezi noclehárnou a místem vraždy je asi 500 yardů."

Několik porotců: "To je mnohem víc!"

Crawford: "Zaplatil si někdo postel v neděli mezi 1:00 a 2:00?"

Wilkinson: "Nikdo koho bych neznal."

Crawford: "Nikdo nepřišle do noclehárny v té době?"

Wilkinson: "Ne. Kolem 3:00 přišli dva detektivové a ptali se, jestli odtud odešli nějaké ženy."

Crawford: "Takže nepřišel do Vaší noclehárny někdo koho byste neznal? Myslí, kolem 2:00."

Wilkinson: "Stoprocentně to říct nemůžu, musel bych se podívat do své knihy. Tu Vám mohu předložit." K porotě: "Kelly a zesnulá spolu v sobotu snídali mezi 10:00 a 11:00. Kdyby mi předešlý den řekli, že nemají žádné peníze, určitě bychom se nějak dohodli. Důvěřuji všem svým stálým zákazníkům. Tělo zesnulé bylo pak nalezeno půl míle od noclehárny."

Svědek pak odešel a po krátké pauze přinesl knihu hostů. Z ní se ovšem dalo vyčíst jen to, že v sobotu v noci bylo obsazeno 52 postelí, z toho 6 nocležníků Wilkinson neznal. Svědek dále dodal, že někdy mívá v noclehárně až 100 nocležníků. Ti zaplatí za postel a Wilkinson se jich již na nic dalšího neptá.

 

Strážník Edward Watkins z městské policie, služební číslo 881: "V sobotu v noci jsem byl ve službě na Mitre Square. Jsem ve sboru už 17 let. Toho dne jsem nastoupil do služby ve 21:45. Moje pravidelná pochůzka začínala na Duke Street v Aldgate, pokračovala přes Heneage Lane, část Bury Street, přes Cree Lane, do Leadenhall Street, východně od Mitre Square, pak přímo přes Mitre Square, znovu kolem náměstí do Mitre Street, pak do King Street a St. James's Place a kolem náměstí do Duke Street, kde jsem pochůzku začínal. Celá pochůzka mi zabrala asi 12 nebo 14 minut. Tuto trasu jsem procházel pravidelně od 22:00 v sobotu večer až do 1:00 v neděli ráno."

Koroner: "Stalo se něco neobvyklého během této doby?"

Watkins: "Ne."

Koroner: "Nebo jste viděl někoho, kdo by se choval podezřele?"

Watkins: "Ne. Mitre Square jsem pak procházel v 1:30. Lucernu jsem měl připevněnou ke svému opasku. Tak jako vždy jsem obhlížel různé průchody a temná zákoutí."

Koroner: "A ani v tuto dobu jste nezpozoroval nic podezřelého?"

Watkins: "Ne."

Koroner: "Byl někdo v nejbližším okolí?"

Watkins: "Ne."

Koroner: "Mohl být někdo na náměstí, aniž byste ho viděl?"

Watkins: "Ne. Znovu jsem procházel Mitre Square v 1:44. V pravé části náměstí jsem pak objevil tělo. Žena ležela na zádech, její nohy směřovaly směrem do náměstí. Šaty měla vyhrnuté. Uviděl jsem, že má podříznuté hrdlo a rozpárané břicho. Tělo leželo v tratolišti krve. Aniž bych se těla dotknul, rozeběhnul jsem se do skladiště u Kearleyho a Longa. Dveře byly pootevřené, takže jsem je otevřel dokořán a zavolal na Morrise, nočního hlídače, který za chvíli přišel. Pak jsem čekal u těla až do příjezdu policejního konstábla Hollanda. Celou dobu jsem byl u těla sám. Hned po Hollandovi dorazil doktor Sequeira. Okolo 2:00 dorazil inspektor Collard a policejní lékař Brown."

Koroner: "Když jste objevil tělo, neslyšel jste něčí kroky vzdalující se od místa činu?"

Watkins: "Ne. Dveře do skladiště byla polootevřená, protože zde byl noční hlídač, dělá to tak běžně." Směrem ke Crawfordovi: "Celou dobu jsem na své pochůzce neviděl nic podezřelého, až do 1:44, kdy jsem objevil tělo." Směrem ke koronerovi: "Protože nemáme píšťalky, nemohl jsem přivolat okamžitou pomoc." Směrem k porotě: "Žádný policista nebyl poblíž Mitre Street."

 

Frederick William Foster, architekt a zeměměřič bydlící na Old Jewry 26, předložil plánek místa činu a jeho okolí. Podle něj je to z Berner Street do Mitre Square asi tři čtvrtě míle a člověk tuto vzdálenost může ujít během dvanácti minut.

Inspektor Collard, městská policie: "V neděli ráno jsem byl na policejní stanici v Bishopsgate, když jsme v 1:55 obdrželi zprávu, že byla zavražděna nějaká žena na Mitre Square. Okamžitě jsme tuto zprávu poslali telegrafem na velitelství. Poslal jsem strážníka pro doktora Browna a sám jsem vyrazil na Mitre Square, kam jsem dorazil asi 2 nebo 3 minuty po 2:00. V tu dobu byli na místě činu doktor Sequeira a 2 nebo 3 policejní důstojníci. Tělo leželo v jihozápadním rohu náměstí v poloze, které popsal strážník Watkins. Těla se nikdo nedotýkal až do příjezdu doktora Browna. Zatímco lékaři ohledávali tělo, seržant Jones sebral ze země tři malé černé knoflíky, jaké jsou běžně na botách, malý kovový knoflík, kovový náprstek a malou plechovku od hořčice, ve které byly lístky ze zastavárny. Všechny tyto předměty ležely nalevo od těla. Vzal jsem je k sobě. Doktoři zůstali u těla až do příjezdu sanitky a pak dohlédli na jeho naložení do vozu. Po převozu do márnice bylo tělo svlečeno panem Davisem, hlídačem márnice. Tomu jsem byl přítomen, společně se dvěma lékaři. Mám sebou seznam šatů oběti, které jsou všechny více či méně zakrvácené a rozříznuté."

Koroner: "Našli jste okolo těla nějaké peníze?"

Collard: "Ne, žádné peníze jsme nenašli. V Goulston Street byl nalezen kus látky, odpovídající zástěře oběti. Když jsem dorazil na náměstí, okamžitě jsem provedl všechny kroky k vypátrání pachatele. Brzy po mě dorazil na místo činu i šéf detektiv M'Williams, který poslal muže, aby prohledali Spitalfields, všechny okolní ulice a noclehárny. Několik mužů bylo zastaveno na ulici a podrobeno výslechu, ovšem bez jakýchkoliv výsledků. Já sám jsem procházel domy v okolí Mitre Square a ptal se místních obyvatel, zda v noci neviděli nebo neslyšeli něco podezřelého. Nikdo ovšem nic neviděl, ani neslyšel."

Crawford: "Když jste dorazil na místo činu, leželo tělo v tratolišti krve?"

Collard: "Když jsem uviděl tělo poprvé, byla krev pouze kolem hlavy, krku a ramen oběti. Vepředu ovšem žádná krev nebyla. Já sám jsem se těla nedotýkal, ale doktor řekl, že byla ještě teplé."

Crawford: "Nelezli jste něco, co by nasvědčovalo tomu, že na místě činu došlo k zápasu mezi obětí a jejím vrahem?"

Collard: "Pečlivě jsem prohledal bezprostřední okolí těla a nenašel jsem nic, co by ukazovalo, že došlo k boji mezi obětí a vrahem. Stejně tak vzhled ženy nebo jejích šatů tomu neodpovídal. Jelikož krev oběti se ještě nezačala srážet, došel jsem k závěru, že vražda byla spáchána krátce před nálezem těla. Podle mého názoru tam tělo neleželo déle než čtvrt hodiny. Prohledal jsem okolí, zda vrah nezanechal na místě činu stopy, ale neúspěšně. Byly prohledány i prázdné domy v sousedství, ale ani zde nebylo nic nalezeno."

 

Doktor Frederick Gordon Brown: "Jsem lékař městské policie. V neděli ráno, těsně po 2:00, jsem obdržel oznámení o další vraždě a vyrazil jsem namísto činu, na které jsem dorazil asi ve 2:20. Okamžitě jsem se začal věnovat tělu ženy. To leželo tak, jak to popsal Watkins. Žena ležela na zádech, hlavu měla otočenou vlevo, ruce po stranách těla, dlaněmi vzhůru s prsty mírně ohnutými. Kousek od těla ležel náprstek. Za hlavou ležel její klobouček. Žena měla vyhrnuté šaty. Oběť měla silně zohavený obličej a podříznuté hrdlo. Pod řezem na krku měla oběť uvázaný šátek. Horní díl šatů byl roztržený. Tělo bylo zohaveno a bylo ještě teplé, nebyla patrna žádná známka posmrtné ztuhlosti. K vraždě muselo dojít nanejvýš 30 nebo 40 minut před mým příchodem. Na okolní dlažbě nebyly žádné stopy po krvi." Ke Crawfordovi: "Na přední straně šatů nebyla žádná krev a stejně tak na přední straně kabátu." Směrem ke koronerovi: "Ještě než bylo tělo převezeno do márnice, požádal jsem, aby byl zavolán doktor Phillips, který má již zkušenosti s podobnými případy z nedávné doby. Doktor Phillips si tělo prohlédl v márnici. Zde bylo tělo opatrně svlečeno. Detailní ohledání těla jsem provedl v neděli odpoledne. Nalezl jsem modřiny na zadní straně levé ruky a na pravé holeni, ty ale nemají žádnou spojitost s vraždou. Na loktech nebo zadní straně hlavy jsem žádné modřiny nenašel. Obličej oběti byl strašlivě zohaven: vrah vedl řezy přes oční víčka, nos, čelist, tváře, rty a ústa. Pod levým uchem jsou znatelné odřeniny. Řez na hrdle je dlouhý 6 až 7 palců."

 Koroner: "Můžete stanovit příčinu smrti?"

Brown: "Příčinou smrti bylo masivní krvácení z hrdla. Smrt musela nastat okamžitě."

Koroner: "Měla oběť zohavenu i spodní část těla?"

Brown: "Ano, na spodní části těla byly nalezeny hluboké řezné rány, které byly způsobeny posmrtně. Mohu přečíst celý záznam o ohledání těla: Poté, co jsme pečlivě omyl levou ruku oběti, objevil jsem modřinu o velikosti půlšilinku mezi palcem a ukazovákem. Několik dalších modřin je na prvé holeni. Na hlavě, zadní straně těla nebo na loktech žádné modřiny nejsou. Obličej je silně zohavený. Levé spodní oční víčko je takřka kompletně odříznuto. Na horním víčku byl veden o něco slabší řez až k hraně nosu. Na pravém očním víčku je řez o velikosti asi půl palce. Další hluboký řez byl na nose. Byl veden z levé strany napříč nosem dolů, až k čelisti na pravé straně obličeje. Tento řez pronikl až ke kosti. Špička nosu byla kompletně odříznuta šikmým řezem vedeným ze spodu nosní kosti. Tento řez také rozpůlil horní ret a pokračoval přes dáseň až po pravý horní řezák. Kousek od špičky nosu byl veden další řez. Ten směřoval až k pravému koutku úst. Odtud byl pak veden paralelně s dolním rtem. Na obou tvářích byly řezy, které vytvořily trojúhelníkové kusy volně visící kůže. Na levé tváři byly dvě odřeniny výstelky pod levým uchem. Hrdlo bylo proříznuto od ucha k uchu. Řez byl veden z levé strany, hrdlo bylo přerušeno pod hlasivkami. Řez byl veden tak silně, že se dostal až na kost, krkavice byla otevřena. To byla také příčina smrti. Smrt byla rychlá a ke zohavení došlo až posmrtně. Hrudník byl otevřen kolmým řezem směrem nahoru. Játra byla probodána. Na spodní straně jater byl další řez, levý jaterní lalok byl rozříznutý dalším vertikálním řezem. Další dva byly na levé straně jater. Břišní dutina byla otevřena těsně nad pupkem. Řez byl pak veden směrem doprava, kolem pupku a pokračoval směrem dolů. Pak nabral směr šikmo doprava, po pravé straně pochvy a končil kousek za konečníkem. Vrah v tu chvíli zřejmě klečel na pravé straně těla oběti. Levá slabina byla probodnuta. Další hluboký řez narušil pobřišnici. Od slabin vedl další řez až k vnitřní straně levého stehna, který oddělil levý stydký pysk a vytvořil kus volně visící kůže u slabin. Obdobně volně visící kus kůže se táhl od pravého stehna až k pravému stydkému pysku. Slinivka byla naříznuta. Vrah oběti pečlivě vyřízl levou ledvinu, která nebyla na místě činu nalezena. Stejně tak byla oběti vyříznuta část dělohy."

Crawford: "Chápu to správně, že oběti chyběly některé části těla?"

Brown: "Ano. Vrah z těla oběti vyjmul většinu dělohy a levou ledvinu. Ani jeden z těchto orgánů nebyl na místě činu nalezen."

Koroner: "Můžete říct, v jaké poloze bylo tělo ženy, když ji byly zasazeny tyto rány?"

Brown: "Podle mého názoru musela žena ležet na zemi. Způsob, jakým byla vyjmuta ledvina oběti, ukazuje na fakt, že vrah moc dobře věděl co děla."

Koroner: "Můžete určit jaký nástroj vrah použil?"

Brown: "Musel to být ostrý, špičatý nůž, který byl nejméně 6 palců dlouhý."

Koroner: "Dá se usuzovat, že vrah měl nějaké znalosti o lidské anatomii?"

Brown: "Vrah musí mít značné vědomosti o umístění orgánů v břišní dutině. Stejně tak musí dobře vědět, jak je vyjmout z těla."

Koroner: "Mohli být chybějící orgány využity pro odborné účely?"

Brown: "Nenapadá mě nic, pro co by mohly být využity."

Koroner: "Vyžaduje vyjmutí ledviny z těla nějaké specifické znalosti o anatomii?"

Brown: "Musíte vědět, kde ji vůbec hledat, je v těle lehce přehlédnutelná, protože je obalena membránou."

Koroner: "Může mít takové znalosti někdo, kdo porcuje zvířata?"

Brown: "Ano."

Koroner: "Můžete říct, zda byl pachatel při činu vyrušen?"

Brown: "Myslím, že měl dostatek času, ale podle mě pracoval ve spěchu."

Koroner: "Kolik času strávil vrah u těla?"

Brown: "Způsobit všechna tyto zohavení mu mohlo zabrat 5 minut nebo i více. V kratší době to ovšem udělat nemohl."

Koroner: "Můžete říct, proč si vrah odnesl některé orgány oběti?"

Brown: "Nic mě nenapadá."

Koroner: "Došlo mezi vrahem a jeho obětí k zápasu?"

Brown: "Podle mého názoru k žádnému zápasu nedošlo. Dále nepochybuji, že šlo o dílo jednoho člověka."

Koroner: "Myslíte, že oběť mohla volat o pomoc?"

Brown: "Vrah své oběti nejprve podřízl hrdlo. Podle mého názoru neměla oběť čas vykřiknout."

Koroner: "Takže Vás nepřekvapuje, že nikdo v okolí neslyšel nic podezřelého?"

Brown: "Ne."

Koroner: "Myslíte, že byl vrah hodné potřísněn krví oběti?"

Brown: "Ne. Pokud mohu říct, zranění dutiny břišní byla způsobena osobou, která klečela napravo od těla oběti. Ještě chci dodat, že rány si rozhodně nemohla oběť způsobit sama."

Koroner: "Viděl jste kus zástěry, který byl nalezen v Goulston Street?"

Brown: "Ano. Tento kus zakrvácené látky je kus zástěry, který někdo odtrhnul z šatů oběti."

Koroner: "Proč myslíte, že vrah své oběti zohavil tvář?"

Brown: "Podle mého názoru, vrah chtěl oběť zbavit lidskosti."

Člen poroty: "Nalezl jste v těle oběti nějaké známky po omamných látkách?"

Brown: "Ještě jsem nezkoumal žaludek oběti. Obsah žaludku stále čeká na analýzu."

 

Crawford: "Mám velkou radost, že Vám mohu oznámit, že byl schválen návrh pana primátora a že je nyní nabídnuta odměna 500 liber za dopadení vraha."

Několik porotců vyjádřilo souhlas s tímto krokem.

 

Vyšetřování pak bylo odloženo na příští čtvrtek.

 

Doktor G. W. Sequeira, policejní lékař, bydlící na Jewry Street 34, Aldgate: "V neděli ráno jsem byl zavolán na Mitre Square, kam jsem dorazil v 1:55. Byl jsem první lékař na místě činu. Co se týče polohy těla, mohu jen souhlasit doktorem Gordonem Brownem." Směrem ke Crawfordovi: "Vím dobře, kde jsou rozmístěny lampy na náměstí. Místo, kde bylo nalezeno tělo je zřejmě nejtemnější místo na náměstí, i když je zde dostatek světla, aby to umožnilo tomu ničemovi spáchat tento ohavný čin. Myslím si, že vrah nemá přílišné znalosti o lidské anatomii."

Koroner: "Čím si vysvětlujete, že oběť nestačila vykřiknout?"

Sequeira: "Přerušením krkavice. Smrt musela nastat velmi rychle."

Koroner: "Byl podle Vás vrah potřísněn krví své oběti?"

Sequeira: "Ne tolik, aby vzbuzoval nežádoucí pozornost."

Koroner: "Jak dlouho byla oběť mrtvá, když jste dorazil na místo činu?"

Sequeira: "Jen několik málo minut, nanejvýš čtvrt hodiny."

 

Policejní lékař William Sedgwick Saunders: "Obdržel jsem od doktora Gordona Browna obsah žaludku oběti. Provedl jsem jeho analýzu se zaměřením na přítomnost omamných prostředků, ovšem s negativním výsledkem. Nenalezl jsem sebemenší stopu po přítomnosti jakýchkoliv drog či narkotik."

 

Annie Phillipsová: "Bydlím na Dilston Road 12, Southwark Park Road. Jsem vdaná, můj manžel vyrábí lampy. Jsem dcera zesnulé, která dříve žila s mým otcem. Vždycky tvrdila, že za něj byla provdaná, ale nikdy jsem neviděla oddací list. Můj otec se jmenuje Thomas Conway."

Koroner: "Viděla jste svého otce v poslední době?"

Phillipsová: "Neviděla jsem ho 15 nebo 18 měsíců."

Koroner: "Kde žil Váš otec, když jste ho naposledy viděla:"

Phillipsová: "Se mnou a mým manželem na Acre Street 15, Southwark Park Road."

Koroner: "Čím se živil v té době?"

Phillipsová: "Byl podomním prodavačem."

Koroner: "Co se sním pak stalo?"

Phillipsová: "To nevím."

Koroner: "Rozloučili jste se v dobrém?"

Phillipsová: "To bych zrovna neřekla."

Koroner: "Řekl Vám, že Vás už nechce nikdy vidět nebo něco podobného?"

Phillipsová: "Ne."

Koroner: "Byl Váš otec alkoholik?"

Phillipsová: "Byl to abstinent."

Koroner: "Měli Vaši rodiče špatné vztahy?"

Phillipsová: "Ano, protože matka se ráda napila."

Koroner: "Máte ponětí, kde je Váš otec teď?"

Phillipsová: "Ani v nejmenším. S Eddowesovou přestal žít, protože pila."

Koroner: "Váš otec sloužil u 18. královského irského regimentu?"

Phillipsová: "Tak to alespoň říkal. Když mi bylo 8 let, odešel do penze. Teď je mi 23. Moji rodiče se rozešli asi před 7 nebo 8 lety."

Koroner: "Chtěla po Vás někdy matka peníze?"

Phillipsová: "Ano."

Koroner: "Kdy jste svou matku viděla naposled?"

Phillipsová: "Před 2 lety a 1 měsícem."

Koroner: "Kde jste žila, když jste ji naposledy viděla?"

Phillipsová: "V King Street, Bermondsay."

Koroner: "Máte nějaké sourozence?"

Phillipsová: "Mám 2 bratry."

Koroner: "Je jejich otcem také Conway?"

Phillipsová:"Ano."

Koroner: "Kde žijí?"

Phillipsová: "V Londýně."

Koroner: "Znala matka Vaši adresu nebo adresu Vašich bratrů?"

Phillipsová: "Ne."

Koroner: "Nechtěli jste, aby Vaše matka věděla, kde bydlíte?"

Phillipsová: "Ano."

Koroner: "Aby si k Vám nechodila pro peníze."

Předseda poroty: "Věděl Váš otec, že Vaše matka žije s Kellym?"

Phillipsová: "Ano."

Crawford: "Jste si jistá, že Váš otec sloužil u 18. královského irského regimentu?"

Phillipsová: "Tak to říkal, ale nejsem si jistá zda to byl 18. regiment nebo Connaughtský jízdní."

Koroner: "To je 88."

Phillipsová: "To vážně nevím."

Crawford: "Ano, to je 88. U královského irského regimentu jsme našli vysloužilce jménem Conway, ale to není Váš otec." Směrem ke svědkyni: "Kdy si k Vám matka přišla naposledy pro peníze?"

Phillipsová: "Před 2 lety. Čekala na mě před vězením, tak jsem ji za to zaplatila."

Koroner: "Napsala Vám někdy matka dopis?"

Phillipsová: "Ne."

Koroner: "Víte něco o Kellym?"

Phillipsová: "Viděla jsem ho dvakrát nebo třikrát s mou matkou v noclehárně na Flower and Dean Street."

Koroner: "Kdy jste naposledy viděla Vaši matku s Kellym?"

Phillipsová: "To už je asi 3 a půl roku."

Koroner: "Věděla jste, že spolu žili jako pár?"

Phillipsová: "Ano."

Koroner: "Je pravda, že Váš otec žije s Vašimi bratry?"

Phillipsová: "Dříve ano."

Koroner: "Kde žijí Vaši bratři teď?"

Phillipsová: "To nevím."

Koroner: "Vždy žil s nimi. Jednomu je 15 a druhému 18 let. Kdy jste naposledy viděla Vaše bratry?"

Phillipsová: "Asi před 18 měsíci."

Koroner: "Máme to chápat tak, že jste svého otce, matku a bratry neviděla po dobu 18 měsíců?"

Phillipsová: "Ano, je to tak."

 

Detektiv seržant John Mitchell z městské policie: "Všichni policejní důstojníci vyvíjejí veškerou snahu, aby byli nalezen jak otec, tak bratři oběti. Zatím ovšem bez úspěchu."

Koroner: "Nalezli jste muže jménem Conway, který dříve sloužil u 18. královského irského regimentu?"

Mitchell: "Ano, ale není to otec oběti."

Detektiv Baxter Hunt: "Já jsem ho našel a následně ho konfrontoval se dvěma sestrami oběti, které ho ovšem nepoznali. Dále pokračuji v pátrání po otci oběti a po jejích bratrech, ale zatím neúspěšně."

Porotce: "Proč nebyl onen Conway konfrontován s Annie Phillipsovou, dcerou oběti?"

Mitchell: "V té době jsme ještě nevěděli, kde Phillipsová žije."

Crawford: "Objevila se nová teorie o tom, že oběť byla zavražděna na jiném místě a vrah její tělo přenesl na Mitre Square až po její smrti. Chtěl bych se zeptat zde přítomného doktora Browna na jeho názor v této věci."

Brown: "Nic nenasvědčuje tomu, že by bylo s tělem po smrti jakkoliv manipulováno. Krev nalevo od oběti byla již sražená, musela tedy téct přímo z hrdla oběti po jeho proříznutí. Podle mého názoru byla vražda spáchána na místě nálezu těla."

Koroner: "Tělo tedy nemohlo být na místo nálezu přeneseno?"

Brown: "Silně o tom pochybuji."

 

Strážník Lewis Robinson, městská policie, služební číslo 931: "V sobotu 29. září jsem ve 20:30, během své pochůzky na High Street, uviděl okolo čísla 29 dav lidí, který se srocoval kolem ženy, kterou jsem později poznal jako oběť poslední vraždy."

Koroner: "V jakém stavu byla ona žena?"

Robinson: "Byla opilá."

Koroner: "Ležela na chodníku?"

Robinson: "Ano. Zeptal jsem se okolostojících lidí, zda ji někdo nezná, ale nikdo mi neodpověděl. Zvedl jsem ji a posadil naproti okenicím, ale okamžitě se zase svezla na zem. Proto jsem ji s pomocí jiného strážníka odvedl na policejní stanici v Bishopsgate. Tak jsme se jí zeptali na jméno a ona odpověděla: "Žádné." Pak jsme ji umístili do cely."

Koroner: "Říkal jste, že když jste ji našel, byl kolem ní dav lidí. Choval se někdo z nich nějak podezřele?"

Robinson: "Ne, nikoho takového jsem si nevšimnul."

Crawford: "Ani ji nikdo z nich neznal?"

Robinson: "Ne."

Byla předložena roztrhaná a zakrvácená zástěra. Svědek následně potvrdil, že to byla zástěra, kterou měla ona žena v tu noc na sobě.

Předseda poroty: "Co Vás přesvědčilo o tom, že ta žena byla opilá?"

Robinson: "Její zjev."

Předseda poroty: "Ptám se proto, že vím o případu, kdy byl někdo zatčen za opilství, i když 8 nebo 9 hodin nepožil alkohol."

Koroner: "Jste si opravdu jistý, že ta žena byla opilá?"

Robinson: "Byl z ní silně cítit alkohol."

 

Seržant James Byfield, městská policie: "Zesnulá byla přivedena na policejní stanici v Bishopsgate v sobotu 29. září ve 20:45."

Koroner: "V jakém byla stavu?"

Byfield: " Byla silně opilá. Přivedli ji dva strážníci, kteří ji museli při chůzi podpírat. Byla umístěna do cely, kde zůstala až do 1:00 následujícího rána, kdy vystřízlivěla. Poté, co udala své jméno a adresu, jsem ji propustil."

Koroner: "Jaké jméno a adresu udala?"

Byfield: "Mary Ann Kellyová, Fashion Street 6, Spitalfields."

Koroner: "Řekla Vám, kde byla nebo co dělala?"

Byfield: "Uvedla, že měla rušný den."

 

Strážník George Henry Hutt, městská policie, služební číslo 968: "Jsem vězeňský dozorce na policejní stanici v Bishopsgate. V sobotu 29. září jsem ve 21:45 nastoupil do služby a převzal vězně v celách, mezi nimi i zesnulou. Během noci jsem ji v cele několikrát navštívil až do 00:55 v neděli ráno. Inspektor byl pryč a seržant Byfield mě pověřil, abych zkontroloval, zda je někdo z vězňů natolik v pořádku, aby mohl být propuštěn. Zesnulá byla již střízlivá a poté, co udala své jméno a adresu, měla dovoleno odejít. Otevřel jsem jí dveře a řekl jsem: "Tudy, milostivá." Prošla až k venkovním dveřím. Řekl jsem: "Musíte zatlačit." Ona odpověděla: "V pořádku. Dobrou noc, člověče!" (smích). Otevřela dveře a viděl jsem jak zabočila vlevo."

Koroner: "Směrem k Houndsditch?"

Hutt: "Ano."

Předseda poroty: "Je ve Vaší pravomoci rozhodovat, zda je vězeň dost střízlivý, aby mohl být propuštěn?"

Hutt: "Ne, dělá to inspektor, ten byl ovšem nepřítomen."

Koroner: "Je obvyklé, že propouštíte vězně i v tak pozdní hodinu?"

Hutt: "Samozřejmě."

Koroner: "Jak často jste procházel cely?"

Hutt: "Asi každou půlhodinu. Oběť nejprve spala, ale ve 23:45 se vzbudila a začala si zpívat. V 00:30 jsem byl u ní znovu. zeptala se mě, kdy ji pustíme. Odpověděl jsem: "Brzy." Ona odvětila: "'Už jsem schopná se o sebe postarat!"

Crawford: "Řekla Vám, kam má namířeno?"

Hutt: "Ne. Asi v 00:58, když jsem ji odváděl z cely, se mě zeptala kolik je hodin. Odpověděl jsem: "Moc pozdě na to, aby Vám ještě někde nalili" Ona na to: "Dobře, ale kolik je hodin?" Řekl jsem jí, že je právě 1:00. Ona řekla: "Až přijdu domů, dostanu pořádnej výprask"

Koroner: "To řekla, když odcházela?"

Hutt: "Řekla to, když jsme procházeli dvorem na stanici. Řekl jsem jí: "A zasloužený, neměla jste se tak opít"

Koroner: "Předpokládal jste, že šla domů?"

Hutt: "Ano, to jsem si myslel."

Koroner: "Patří, podle Vás, tato zástěra ženě, která byla zavřená na stanici?"

Hutt: "Pokud mohu soudit, tak ano."

Koroner: "Jak je vzdálena stanice od Mitre Square?"

Hutt: "Asi 400 yardů."

Koroner: "Znáte nějakou přímou cestu od stanice do Flower and Dean Street?"

Hutt: "Ne."

Porotce: "Prohledáváte osoby, které jsou přivedeny kvůli opilosti?"

Hutt: "Ne, ale vezmeme jim všechno, co by mohlo být nebezpečné. Viděl jsem, že zesnulá měla té noci na sobě bílou šálu a červený hedvábný šátek."

 

George James Morris, noční hlídač ve skladu s čajem u pánů Kearleyho a Tongeho na Mitre Square: "V sobotu 29. září jsem přišel do práce v 19:00. Celou dobu jsem hlavně uklízel kanceláře a obhlížel okolí skladiště."

Koroner: "Co se stalo v 1:45?"

Morris: "Strážník Watkins, který měl pochůzku okolo Mitre Square, zaklepal na dveře skladiště, které byly v té době pootevřené. Rozeběhl jsem se ke dveřím a otevřel je dokořán. Strážník řekl: "Pro smilování Boží, příteli, pojďte mi pomoct!" Odpověděl jsem: "Zůstaňte tady, doběhnu si pro lampu. Co se vlastně stalo?" On jen řekl: "Bože, další žena byla rozřezána na kusy!" Zeptal jsem se ho, kde se to stalo. Odpověděl: " V rohu na náměstí." Šli jsme společně na náměstí, kde jsem posvítil na tělo ženy. Souhlasím s ostatními svědky, co se týká polohy těla oběti. Pak jsem běžel na Mitre Street do Aldgate. Celou dobu jsme pískal na píšťalku."

Koroner: "Viděl jste někoho podezřelého v okolí Mitre Square?"

Morris: "Ne. Přiběhli ke mě dva strážníci a ptali se, co se stalo. Řekl jsem jim, aby šli do Mitre Square, že se tam stala další strašná vražda. Šel jsem s nimi a pak jsem se vrátil zpět do skladiště."

Koroner: "Slyšel jste během noci nějaký hluk z náměstí?"

Morris: "Ne."

Koroner: "Kdyby někdo na náměstí volal o pomoc, slyšel byste to ve skladišti?"

Morris: "Ano. (směrem k porotě): Skladiště je čelem k rohu náměstí. (směrem ke Crawfordovi): Za celou noc jsem neměl jediný důvod jít na náměstí. Zcela určitě jsme tam nebyl mezi 1:00 a 2:00. Není nic neobvyklého, že nechávám v tak pozdní hodinu otevřené dveře do skladiště. Watkinse jsem viděl poprvé až když zaklepal na dveře. V té době byly dveře do skladu otevřené maximálně 2 nebo 3 minuty."

 

James Harvey, městská policie, služební číslo 964: "V noci v sobotu 29. září jsem byl ve službě v okolí Houndsditch a Aldgate. V době vraždy jsem neslyšel žádný křik ani podezřelý hluk. Zrovna, když jsem byl v Aldgate a vracel se do Duke Street, uslyšel jsem píšťalku a uviděl Morrise. Zeptal jsem se ho, co se stalo. Řekl mi, že na Mitre Square je rozpáraná žena. Spolu se strážníkem Hollinsem jsme šli na náměstí, kde jsme uviděli Watkinse, jak stojí vedle těla ženy. Hollins běžel pro doktora Sequeiru, zatímco Morris běžel pro další strážníky. To ale nakonec nebylo nutné, protože přiběhli téměř okamžitě, když uslyšeli jeho píšťalku. Já jsem čekal s Watkinsem u těla, zatímco ostatní běželi informovat inspektora."

Koroner: "Kdy jste byl v Aldgate naposledy před nálezem těla?"

Harvey: "V 1:28 jsem procházel pod hodinami na poště."

 

George Clapp, domovník na Mitre Street 5: "Zadní část domu směřuje na Mitre Square. Minulou sobotu jsem šel spát asi ve 23:00. Spím v zadním pokoji ve druhém patře."

Koroner: "Slyšel jste během noci nějaký rozruch z náměstí?"

Clapp: "Ne."

Koroner: "Kdy jste se poprvé dozvěděl, že na náměstí došlo k vraždě?"

Clapp: "Mezi 5:00 a 6:00. (směrem ke Crawfordovi): Sestřička, která se stará o mou nemocnou manželku spala v horním patře. V přízemí ani v prvním patře nikdo nespal."

 

Strážník Richard Pearce, městská policie, služební číslo 922: "Bydlím na Mitre Square 3. Na náměstí jsou jen 2 soukromé domy. Tu noc jsem šel spát v 00:20."

Koroner: "Slyšel jste nějaký hluk z náměstí?"

Pearce: "Nic jsme neslyšel."

Koroner: "Kdy jste poprvé slyšel o vraždě?"

Pearce: "Ve 2:20, kdy mě vzbudil strážník."

Koroner: "Je z okna Vaší ložnice viděl na místo, kde byla spáchána vražda?"

Pearce: "Ano, z okna ložnice vidím přímo na místo činu. (směrem ke Crawfordovi): Ani moje rodina během noci nic neslyšela."

 

Joseph Lawende: "Jsem obchodní cestující a bydlím na Norfolk Road 45, Dalston. V noci 29. září jsem byl v Imperial Clubu na Duke Street společně s Josephem Levym a Harry Harrisem. Té noci pršelo, seděli jsme v klubu až do 1:30, kdy jsme odešli. Venku jsem viděl muže a ženu jak postávají na rohu Church Passage na Duke Street, vedoucí na Mitre Square."

Koroner: "Mluvili spolu?"

Lawende: "Žena stála čelem k muži, viděl jsem tedy jen její záda. Měla ruku na jeho hrudi. Na sobě měla černý kabát a na hlavě klobouček. Na policejní stanici mi bylo ukázáno oblečení oběti a věřím, že je to stejné oblečení, které měla na sobě žena, kterou jsem viděl v neděli ráno."

Koroner: "Jak vypadal ten muž?"

Lawende: "Měl na hlavě plátěnou čepici se štítkem."

Crawford: "Pokud nebude porota nic namítat, myslím, že by nebylo zrovna vhodné zveřejňovat podrobnější popis onoho muže."

Předseda poroty: "Porota s tímto názorem souhlasí."

Crawford: (směrem k Lawendemu) "Dal jste popis onoho muže policii?"

Lawende: "Ano."

Crawford: "Poznal byste ho, pokud byste ho znovu potkal?"

Lawende: "To pochybuju. Dvojice byla asi 8 nebo 9 stop ode mě. Jsem si jistý, že jsme s klubu odešli v 1:30 a že v 1:35 jsme prošli kolem této dvojice."

Koroner: "Zaslechl jste něco z jejich rozhovoru?"

Lawende: "Ne."

Koroner: " Nepůsobil někdo z dvojice rozrušeným dojmem?"

Lawende: "Ne."

Koroner: "Byla dvojice něčím nápadná?"

Lawende: "Ne. Muž vypadal hrubě a otrhaně."

Koroner: "Když žena položila svou ruku na mužovu hruď, vypadalo to, že jej chce odstrčit?"

Lawende: "Ne, spíš to působilo jako uklidňující gesto."

Koroner: "Neohlédl jste se, abyste viděl kam dvojice odešla?"

Lawende: "Ne."

 

Joseph Hyam Levy: "Jsem řezník v Hutchinson Street, Aldgate. V sobotu 29. září v noci jsem byl společně s posledním svědkem v Imperial Clubu. V 1:30 jsme se zvedli k odchodu, na ulici jsme vyšli asi o 3 nebo 4 minuty později. Na rohu Church Passage jsem uviděl postávat ženu ve společnosti nějakého muže, ale nevěnoval jsem jim pozornost. Bylo mi jasné, že v tak pozdní hodinu mají něco za lubem, tak jsem kolem nich prošel a pokračoval svou cestou."

Koroner: "Jak byl ten muž vysoký?"

Levy: "Podle mého názoru byl o 3 palce vyšší než žena, která mohla být vysoká asi 5 stop. Víc už o nich říct nemůžu. Dvojice spolu mluvila, já ale pokračoval na Duke Street, Aldgate. (směrem k porotě): Místo, kde dvojice stála nebylo dobře osvětleno. Nyní je už osvětleno dostatečně. (směrem ke Crawfordovi): Pokud jde o toho muže, nic nevzbudilo mou pozornost. Z jejich rozhovoru jsem nerozuměl ani slovo."

Koroner: "Spíše jste se bál o sebe, že?"

Levy: "Ne tak docela" (smích)

 

Strážník Alfred Long, metropolitní policie, služební číslo 254A: "V neděli 30. října ráno jsem byl ve službě na Goulston Street. Asi ve 2:55 jsem našel kus bílé zástěry" V tuto chvíli byl tento kus látky ukázán porotě. "Byly na ní čerstvé stopy po krvi. Zástěra ležela v průchodu vedoucím ke schodištím u čísel 106 až 119, což je klasické obytné domy. Nad zástěrou byl na zdi křídou psaný nápis: "Židé jsou lidé, kteří nebudou obviňováni pro nic." Okamžitě jsem prohledal schodiště a okolí, ale nic jsem nenašel. Vzal jsem tedy zástěru na policejní stanici v Commercial Road a podal zprávu službukonajícímu inspektorovi."

Koroner: "Procházel jste tímto místem ještě před nálezem zástěry?"

Long: "Procházel jsem tudy asi ve 2:20."

Koroner: "A jste si jistý, že v té době tam ještě zástěra neležela?"

Long: "Určitě tam v té době nebyla."

Crawford: "Pokud se týče nápisu na zdi, nezněl spíše takto: Židé nejsou lidé, kteří budou obviňování pro nic?"

Long: "Věřím, že to bylo tak, jak jsem již uvedl."

Koroner: "A nebylo na zdi napsáno místo Jews (anglicky Židé), Juwes?"

Long: "To je možné."

Koroner: "Ale to jste nám neřekl. Opsal jste si nápis ihned na místě nálezu?"

Long: "Ano, vše je v mém zápisníku."

Koroner: "Opravdu není možné, že jste se zmýlil v umístění slova "ne"?"

Long: "Možné to je, ale stále věřím, že jsem se nezmýlil."

Koroner: "Čeho jste uviděl jako první? Kus zástěry nebo nápis?"

Long: "Zástěru. Jeden její cíp byl celý od krve."

Koroner: "Jak jste objevil nápis na zdi?"

Long: "Uviděl jsem ho, když jsem pátral po stopách krve na zdi."

Koroner: "Byl podle Vás nápis čerstvý?"

Long: "To nemohu posoudit."

Koroner: "Mám tomu rozumět tak, že jste ihned po nálezu prohledal i domy v okolí?"

Long: "Šel jsem jen na schodiště."

Koroner: "Vy jste ty domy neprohledal?"

Long: "Ne."

Předseda poroty: "Kde je zápisník, ve kterém je opis toho nápisu?"

Long: "Ve Westminsteru."

Koroner: "Je možné, aby byl co nejrychleji doručen k tomuto soudu?"

Long: "Snad ano."

Crawford: "Chci tímto požádat koronera, aby nařídil okamžité doručení strážníkova zápisníku."

Koroner: "Nechť tak svědek neprodleně učiní."

 

Daniel Halse, detektiv městské policie: "V sobotu 29. září jsem byl na ústředí na Old Jewry. Instruoval jsem několik policistů v civilu, aby celou noc hlídkovali v ulicích města. V neděli v 1:58 jsem byl společně s detektivy Outramem a Marriottem blízko kostela v Aldgate, když jsme slyšeli, že byla nalezena zavražděná žena na Mitre Square. Okamžitě jsme vyrazili na místo nálezu těla. Ihned jsem vydal pokyny, aby bylo prohledáno nejbližší okolí a aby byl zastaven a vyslechnut každý, kdo by se v tak pozdní hodinu procházel po okolních ulicích. Já sám jsem vyrazil přes Middlesex Street do Wentworth Street, kde jsem zastavil dva muže, kteří ovšem měli alibi na celou noc. Ve 2:20 jsem prošel Goulston Street a pak jsem se vrátil na Mitre Square. Následně jsem šel do márnice. Viděl jsem oběť a všimnul si, že jí chybí kus zástěry. Pak jsem doprovodil majora Smithe zpět na Mitre Square, kde jsme se dozvěděli, že v Goulston Street byl nalezen kus zástěry. Vyrazil jsem na policejní stanici v Leman Street a hned poté do Goulston Street, kde jsem na černé čelní zdi uviděl křídou psaný nápis. Prvotní rozkaz zněl, že má být nápis vyfotografován. Metropolitní policie měla ovšem obavy, že by nápis mohl posloužit jako záminka k vypuknutí násilností vůči Židům. Proto byl vydán nový rozkaz, podle kterého měl být nápis neprodleně smazán, protože ulice se již začaly plnit lidmi. Když se vrátil inspektor Hunt, bylo provedeno důkladné pátrání po okolních domech. Policisté chodili doslova od dveří ke dveřím a vyslechli všechny místní obyvatele, ovšem bezvýsledně." (směrem ke Crawfordovi): "Ve 2:20 jsem procházel místem, kde byla později nalezena zástěra, ale ničeho jsem si nevšimnul, ovšem je možné, že jsem ji mohl přehlédnout."

Koroner: "Padl vůbec návrh, že by mohlo být smyté pouze slovo "Židé" a ostatní slova mohla být později vyfotografována?"

Halse: "Přesně to jsem navrhoval. Obavy z nepokojů byly jediným důvodem, proč byl nakonec nápis smazán. Nápis jsem si opsal a zněl takto: "Juwes nejsou lidé, kteří budou obviňováni pro nic.""

Koroner: "Byl nápis čerstvý?"

Halse: "Ano. Byl napsaný bílou křídou na černé čelní zdi."

Předseda poroty: "Z jakého důvodu byl nápis smazán?"

Halse: "Jak jsem již řekl. Důvodem byla obava metropolitní policie, že by mohlo dojít k násilnostem."

Crawford: "Jsem povinen se Vás zeptat na následující věc. Vy jste protestoval proti smazání nápisu?"

Halse: "Přesně tak. Zeptal jsem se, zda mohou počkat alespoň dokud nepřijde major Smith."

Crawford: "Proč si myslíte, že byl nápis čerstvý?"

Halse: "Kdyby to bylo napsáno již dříve, už by byl nápis dávno smazaný lidmi žijícími v okolí. Nevšimnul jsem si, zda byl na zemi prášek z křídy, ačkoliv jsem okolí prohledával a snažil se nalézt nůž, který by mohl vrah také odhodit. Nápis měl tři řádky. Písmo působilo dojmem, že ho psal školák. Velká písmena měla asi 3/4 palce. Nápis byl naspaný na ostění z černých cihel, nad ostěním jsou cihly bílé."

Crawford: "Dokud se nevrátí strážník Long, je to veškeré svědectví, které může městská policie nabídnout. Ale pokud má porota nebo koroner nějaké další dotazy, vynasnažím se na ně odpovědět."

Člen poroty: "Je zarážející, že policista, který nalezl kus zástěry v průchodu, neprohledal domy v okolí. Mohlo to být vodítko vedoucí k vrahově identitě."

Crawford: "Prostory domu byly prohledány. Mohu předvést členy městské policie, kteří provedli zevrubné pátrání v každé bytové jednotce v domě. Bohužel, vše proběhlo až s dvouhodinovým zpožděním. Strážník, který zástěru objevil ovšem patří k metropolitní policii."

Porotce: "Ano, muž, ke kterému směřovala moje výtka, opravdu patří k metropolitní policii."

 

V tuto chvíli se vrátil strážník Long a předložil svůj zápisník.

Crawford: "Co stojí v zápisníku?"

Long: "Židé jsou lidé, kteří nebudou obviňováni pro nic."

Koroner: "Je slovo "Židé" napsáno správně jak ve Vašem zápisníku, tak v inspektorově zprávě?"

Long: "Ano, ale inspektor později poznamenal že slovo napsáno jako "Juwes""

Koroner: "Proč jste si tedy zapsal "Židé" (Jews)?"

Long: "Psal jsem to dříve než si inspektor všimnul rozdílu."

Koroner: "Proč je tedy v inspektorově zprávě rovněž napsáno "Židé"?"

Long: "To nevím."

Koroner: "Mám to pochopit tak, že v tomto panují nesrovnalosti?"

Long: "Vypadá to tak."

Koroner: "Co jste dělal, když jste našel zástěru?"

Long: "Okamžitě jsem prohledal schodiště vedoucí k domům."

Koroner: "Pátral jste i uvnitř domu?"

Long: "Ne."

Koroner: "Kolik schodišť je na místě nálezu?"

Long: "Šest nebo sedm."

Koroner: "A vy jste prohledal všechna?"

Long: "Ano, všechna."

Koroner: "Našel jste nějaké čerstvé otisky bot nebo stopy po krvi?"

Long: "Ne."

Koroner: "Kolik v té době bylo asi hodin?"

Long: "3:00"

Koroner: "Co jste udělal potom?"

Long: "Šel jsem na policejní stanici."

Koroner: "Věděl jste v té době, že byla spáchána další vražda?"

Long: "Ano, všichni už v té době věděli, že byly spáchány dvě vraždy během jedné noci."

Koroner: "O které vraždě jste slyšel dříve?"

Long: "O té v City. O té druhé kolovaly v té době nepotvrzené fámy."

Koroner: "Když jste odešel, zůstal někdo na místě nálezu?"

Long: "Ano, strážník ze sousední obchůzky. Jeho služební číslo je 190H, ale neznám jeho jméno."

Koroner: "Řekl jste mu, co má dělat?"

Long: "Řekl jsem mu, aby hlídal nejbližší dům a dával pozor, jestli někdo nepůjde dovnitř nebo ven."

Koroner: "Kdy jste se na místo nálezu vrátil?"

Long: "Okolo 5:00."

Koroner: "Byl už v té době nápis smazaný?"

Long: "Ne. Nápis byl odstraněn v 5:30."

Koroner: "Slyšel jste, že by někdo protestoval proti tomu, aby byl nápis smazán?"

Long: "Ne. Když byl nápis smazán bylo již téměř denní světlo."

Člen poroty: "Když jste objevil zástěru a nápis na zdi, nezdálo se Vám důležité prohledat okolní domy?"

Long: "Udělal jsem to, co jsem považoval v dané situaci za nejlepší."

Člen poroty: "Nechci nijak znevažovat práci policie, které si nesmírně vážím, ale zdá se mi zvláštní, že toto vodítko zůstalo zcela nevyužito."

Long: "Myslel jsem si, že nejlepší bude, když půjdu na stanici a vše oznámím službukonajícímu inspektorovi."

Člen poroty: "Věřím, že jste dělal to, co jste považoval za nejlepší."

Crawford: "Předpokládám, že jste ani nepomyslel na dopadení na vraha. Spíše jste předpokládal, že bude nalezeno další tělo, že?"

Long: "Ano. Věřil jsem, že v takovém případě bude lepší, když se věci chopí inspektor."

Předseda poroty: "Existovala nějaká možnost, že by z domu mohl někdo utéct?"

Long: "Ne, předním vchodem nikdo utéct nemohl."

Koroner: "Vy jste nevěděl o zadním východu?"

Long: "Ne, tu noc jsem tam byl na obchůzce poprvé v životě."

 

Koroner: "Myslím, že jsme vyslechli všechny výpovědi a že bude nejlepší toto slyšení ukončit a nechat pátrání na policii. Je zřejmě zbytečné opakovat všechna svědectví, která jsme tu slyšeli. Zločin jenž jsme tu vyšetřovali je činem ďábelského zločince, jemuž nestačí vzít život bezbranné ženě, on svou oběť zohavil téměř k nepoznání. Předpokládám, že verdikt poroty bude následující: Úkladná vražda spáchaná neznámým pachatelem. Výsledky tohoto vyšetřování budou volně k dispozici policii, které snad pomohou v jejím pátrání. Byla nabídnuta značná odměna za dopadení vraha, což by mohl být zlomový okamžik vedoucí k dopadení kreatury, která spáchala tento nadmíru ohavný zločin. Ještě než bude vyřčen konečný verdikt, dovolte mi poznamenat, že podle policejních lékařů je to vše dílem jednotlivce."

Porota posléze vyřkla předpokládaný verdikt: Úkladná vražda spáchaná neznámým pachatelem.

Koroner: "Tímto bych chtěl jménem svým i jménem poroty poděkovat panu Crawfordovi i celé policii za pomoc při tomto vyšetřování."

Crawford: "Policie jen konala svou povinnost."

Koroner: "Tím jsem si jist."

Vyšetřování vraždy Catherine Eddowesové bylo ukončeno.