Zde naleznete 2 psychologické profily nikdy nedopadeného londýnského sériového vraha. Jeden byl vytvořen v době Rozparovačových vražd a jde o první pokus o vytvoření psychologického profilu pachatele. Ten druhý byl vytvořen u příležitosti 100. výročí této slavné série vražd a její tvůrce je jeden z největších expertů na sériové vrahy v FBI.

Profil Jacka Rozparovače podle doktora Thomase Bonda

25. října 1888 byl policejní lékař Thomas Bond (na fotografii) požádán, aby důkladně prozkoumal případy vražd Mary Ann Nicholsové, Annie Chapmanové, Elizabeth Strideové a Catherine Eddowesové a aby se na základě jeho poznatků pokusil sestavit profil možného pachatele. Jde o historicky první zaznamenaný pokus o sestavení psychologického profilu pachatele. Bond nad policejními složkami strávil 2 týdny, navíc 9. listopadu 1888 byla zavražděna Mary Jane Kellyová, u které provedl pitvu. 10. listopadu 1888 sepsal svou zprávu o případu whitechapelských vražd: "Byl jsem požádán, abych pročetl policejní spisy o vraždách ve Whitechapelu. Jednalo se o vraždy v Buck's Row, Hanbury Street, Berner Street a Mitre Square. Navíc jsem provedl pitvu oběti nalezené včera v Miller's Court. Dospěl jsem k následujícím závěrům:

1. Není nejmenší pochyby o tom, že všech 5 vražd spáchal stejný pachatel. Hrdlo všech obětí bylo podříznuto naprosto stejným způsobem.

2. Vše nasvědčuje tomu, že příčinou smrti všech obětí bylo právě podříznutí hrdla, které bylo způsobeno ve chvíli kdy oběti ležely.

3. V případě prvních čtyř vražd uplynulo mezi vraždou a nalezením těla jen velmi málo času. V případě poslední vraždy je velmi složité určit dobu smrti. Podle jídla nalezeného v žaludku oběti odhaduji, že žena byla mrtvá asi 12 hodin. Stav stráveného jídla navíc ukazuje, že smrt nastala přibližně 3 nebo 4 hodiny po požití jídla.

4. Ani u jedné vraždy nedošlo k zápasu mezi vrahem a jeho obětí. Útoky byly vedeny velmi náhle a oběti se nezmohly na žádný odpor. Pokrývka poslední oběti byla na několika místech rozřezána, což může ukazovat, že žena měla v době útoku přikrytou tvář. Jestli ji přikryl vrah, nejsem schopen určit.

5. U prvních 4 vražd byl útok veden z pravé strany oběti. V případě vraždy na Miller's Court musel být útok veden zepředu nebo zleva, protože napravo od postele je zeď.

6. Není bezpodmínečně nutné, aby byl vrah zcela potřísněn krví svých obětí. Nicméně jeho ruce i šaty musely být potřísněny krví. Není ovšem pravda, že by z místa činu odcházel zcela pokrytý krví, jak se nedávno několikrát objevilo v tisku.

7. Až s výjimkou vraždy na Berner Street byly oběti zohaveny stejným nebo velice podobným způsobem.

8. Vraždy spáchal člověk neobeznámený s lidskou anatomií. Podle mého názoru se nejedná ani o řezníka nebo porážeče na jatkách.

9. Všechny vraždy byly spáchány velice ostrým nožem dlouhým asi 6 palců.

10. Vrah musí být muž značné fyzické síly. Je neuvěřitelně chladnokrevný a rozhodně mu nechybí odvaha. Nenašel jsem jediný důkaz, který by naznačoval, že má komplice. Tento člověk trpí periodicky se opakujícími záchvaty vražedného šílenství. Charakter zohavení jeho obětí může ukazovat, že pachatel trpí chorobně zvýšeným pohlavním pudem. Vraždy mají sexuální motiv, nevyloučil bych ale ani snahu nějakým způsobem se pomstít na svých obětech. Může jít i o jistou formu náboženského šílenství, ale k této teorii bych se já osobně nepřikláněl. Vrah je na první pohled nenápadný, klidný a neškodný muž ve středním věku, který chodí elegantně a slušně oblečený. Podle mého názoru velice často nosí plášť nebo kabát, aby tak mohl snadněji zakrýt ruce a šaty potřísněné od krve svých obětí.

11. Podle mého názoru tento muž žije osamělý život a nemá stále zaměstnání. Je ale možné, že pobírá nějaký druh penze či podpory a nebo si přivydělává pomocnými pracemi. Jeho okolí ho nejspíše vnímá jako podivína s několika výstředními zvyky. Je docela možné, že pokud by byla vypsána odměna za dopadení vraha, mohly by tyto osoby kontaktovat policii."

Profil Jacka Rozparovače, jak jej vytvořil agent FBI John Douglas.

V roce 1988 provedla FBI analýzu vražd Rozparovače s úmyslem odhalit jeho identitu. Konečnou zprávu vytvořil agent John Douglas, který se proslavil jako "Lovec vrahů" a mezi jeho nejznámější případy patří řádění sériových vrahů Teda Bundyho a Charlese Mansona. Tato zpráva byla zveřejněna teprve nedávno a některé její části se objevily i v deníku Daily Mail (odkud jsem čerpal informace).

Agent Douglas uvádí: "Vrahem byl pravděpodobně muž průměrné výšky i váhy, dalo by se říct, že byl celkově velice nenápadný. Nelze ovšem vyloučit, že měl vadu řeči, jizvu na tváři nebo jiné na první pohled patrné zranění. Nevěříme, že by tento typ delikventa byl ženatý. Pokud byl ženatý někdy v období před svým vražedným řáděním, zřejmě se oženil s ženou o mnoho starší než byl on sám. Toto manželství ovšem nemělo dlouhého trvání."

Douglas pokračuje: "Rozhodně se nejednalo o společenského člověka a jediný jeho kontakt s ženami bylo využívání služeb místních prostitutek. Svým zevnějškem nijak nevybočoval z "whitechapelského průměru". Jedinou výjimkou byly noci, kdy vraždil. Tehdy potřeboval u svých obětí vyvolat dojem, že má peníze, proto si oblékl "lepší šaty".

A jaké byly rodinné poměry, ze kterých se zrodil Jack Rozparovač? "Pocházel z rodiny, ve které vládla despotická matka. Otec byl slaboch, pokud tedy vůbec otce poznal. S největší pravděpodobností matka otce velice často podváděla. Jack tedy vyrůstal v naprosto disfunkční rodině, ve které mu chyběl jakýkoliv mužský vzor. Právě jeho dětství mělo za následek, že se z něj stal introvert, který si pak v dospělosti ventiloval svůj hněv tím nejstrašnějším možným způsobem. Takový člověk si bude pravděpodobně hledat zaměstnání, kde se bude moci sám oddávat svým děsivým fantaziím. Jako například řezník nebo pomocník v pohřebním ústavu."

A jak působil na své okolí? "Navenek to byl klidný, samotářský, plachý, uctivý, do sebe uzavřený člověk, dbající na čistotu i vzhled. Zcela jistě navštěvoval místní hospody, kde se mu po pár skleničkách přece jen trochu rozvázal jazyk a on byl schopen komunikace s ostatními lidmi. Žil nebo alespoň pracoval přímo ve Whitechapelu."

A co jeho oběti? "Všechny Rozparovačovy oběti byly prostitutky se sklonem k alkoholismu. Tyto oběti si vrah vybíral záměrně, byly prostě "dostupnější". Navíc nemusel začínat s konverzací, to obstarala sama prostitutka. Je velice dobře možné, že vrah před každou ze svých vražd popíjel v hospodě a teprve poté se vydal na "procházku" po Whitechapelu. Po vraždě se pak stáhl do své "bezpečné oblasti", kde si mohl umýt ruce od krve a zbavit se zakrvácených šatů."

Velice zajímavá je Douglasova teorie o tom, proč Jackovo řádění tak náhle skončilo: "Nevěřím, že vrah spáchal sebevraždu. Mnohem pravděpodobnější je ta varianta, že policie se už dostala příliš blízko a vrah nechtěl dále riskovat své odhalení."

Nicméně ani FBI nebyla schopna odhalit pravou identitu Jacka Rozparovače. Na vině je nedostatek přímých důkazů i policejních materiálů: "Lékařské zprávy jsou neúplné, fotografie místa činu existuje jen jedna a policejní zprávy nejsou tak podrobné jako tomu bývá dnes."

Mrazivě pak zní závěr Douglasovy zprávy: "Pokud by byl vrah dopaden je velice pravděpodobné, že by nijak neprojevoval lítost nebo pohnutí nad svými činy. Jack věřil, že jeho skutky jsou ospravedlnitelné. Vždyť pouze likvidoval věci, které byly stejně předurčeny ke zkáze. Bylo to pro něj stejné jako když jdete vynést odpadky..."