V roce 1872 se žení s Mary Elisabeth Ann Hughesovou. V ten stejný rok je jmenován pomocníkem porodního lékaře na univerzitní koleji. Později následuje úspěšná kariéra chirurga, doktora a učitele, která ho doslova proslaví po celém Londýně. V roce 1866 je jmenován soudním lékařem a v roce 1894 je mu udělen šlechtický titul.

Williams je známý svou láskou k velšské literatuře, vlastní obrovskou sbírku velšských knih. Po jeho odchodu do penze, v roce 1903, se vrací do rodného Walesu. Později svou sbírku odkazuje Národní knihovně ve Walesu. Tato sbírka čítá přes 25 000 knih! Od roku 1924 zdobí vstupní halu Národní knihovny Williamsova mramorová busta, stejně jako zde visí jeho portrét.

Jako podezřelý v případu Jacka Rozparovače se jméno Sira Williamse poprvé objevilo až v roce 2005. To se svou teorií přichází jeho vzdálený příbuzný Tony Williams ve své knize Strýček Jack. Podle ní Williams vraždil londýnské prostitutky proto, že se snažil nalézt lék na manželčinu neplodnost. Své oběti si vyhlédl na své klinice ve Whitechapelu (kde nějakou dobu pracoval jako porodník). Vybíral si ženy stejně staré jako jeho manželka. Zavraždil je a odebral jim dělohy, které později zkoumal v nemocnici. Mary Jane Kellyová měla být Williamsova utajená milenka, i když kniha nenabízí žádný důvod, proč ji vlastně Williams zavraždil. Snad proto, že jej odhalila a Williams ji odstranil proto, aby jej nemohla usvědčit.

A co přivedlo Tonyho Williamse k přesvědčení, že jeho předek byl Jack Rozparovač? Přátelé Sira Williamse popisovali jako chladně působícího člověka. Byl nalezen důkaz, že Sir Williams znal jakousi A. Mary Kellyovou. V jeho pozůstalosti byl nalezen nůž a mikroskopická sklíčka s blíže nespecifikovaným děsivým obsahem. Zachoval se i dopis, podle kterého je jasně patrné, že Williams byl 6. září 1888 ve Whitechapelu. A stejně tak se dochoval i seznam jeho pacientů, podle kterého Williams v roce 1885 provedl interrupci Mary Ann Nicholsové.

To vše ovšem zdaleka nestačí k tomu, aby se dalo jednoznačně říct, že Sir Williams byl Jack Rozparovač. To, že působil chladně, ještě neznamená, že to byl sériový vrah. Navíc není známo nic o tom, že by měl násilné sklony. Jako jeden z důkazů používá Tony Williams i to, že mezi roky 1888-1892 Sir Williams přestal pracovat v nemocnici. Tony Williams to popisuje jako důsledek vrahova psychického zhroucení po pěti kanonických vraždách. Sám Sir Williams tvrdil, že to bylo způsobeno jeho špatným zdravotním stavem. Proto se soustředil na soukromou praxi, rovněž pracoval pro královskou rodinu a zahájil spoluprácí s Národní knihovnou ve Walesu. Ať už to bylo s jeho zdravotním stavem jakkoliv, je faktem, že soukromá praxe a práce pro královskou rodinu jistě vynášela mnohem víc než práce v londýnské nemocnici. To byl zřejmě ten pravý důvod, proč zde Williams přestal pracovat.

Těžko se také divit tomu, když se v pozůstalosti lékaře najde nůž. Tony Williams poukazuje na tvrzení doktora Bonda, který uvádí, že nůž Rozparovače musel být silný, nejméně šest palců dlouhý, velmi ostrý a asi palec široký. Takový je i nůž z pozůstalosti Sira Williamse. Jenže kolik takových nožů existovalo v 19. století v Británii? I ona mikroskopická sklíčka nelze považovat za seriózní důkaz. Není přece nic divného, že lékař používá mikroskop nebo že zkoumá něco, co laikovi může připadat děsivé.

To, že Williams možná znal některé z kanonických obětí, také nemusí nic znamenat. Není vůbec s podivem, že k porodníkovi chodí místní prostitutky a ještě navíc ve čtvrti jako je Whitechapel. A tajemná A. Mary Kellyová, kterou Williams znal, vůbec nemusí být poslední Rozparovačova oběť.

Důkazy proti Siru Johnu Williamsovi jsou tak povětšinou jen snůška dohadů a nepotvrzených teorií.