Narodil se v roce 1845 ve švýcarském Bernu. Není známo, kdy přesně se přesunul do Británie. V prosinci 1867 se oženil s Mary Ann Joyceovou, dcerou farmáře a začal pracovat jako řezník. Jeho obchod však nakonec zkrachoval, což u něj vyvolalo deprese a duševní nestabilitu. V roce 1887 musel být 10 týdnů hospitalizován v blázinci v Colney Hatch. Podle jeho ošetřujícího lékaře trpěl různými utkvělými představami a bludy. Jednou vyhrožoval, že zavraždí královnu dynamitem, jindy zase že zavraždí svou manželku, děti a sousedy. 2. prosince byl propuštěn jako vyléčený a vrátil se ke své manželce. Přestěhovali se do Duncombe Road a Isenschmid začal pracovat jako řeznický nádeník v Marylebone High Street. Bohužel se jeho duševní stav opět zhoršil natolik, že ho jeho manželka i s dětmi museli opustit. Od té doby si začal vydělávat tím, že v East Endu vykupoval levné maso a to pak prodával v restauracích ve West Endu.

Isenschmid v té době bydlel v podnájmu u George Tylera na 60 Milford Road. 11. září 1888 však Tyler zašel na policii a informoval strážníky, že svého podnájemníka podezírá že je whitechapelským vrahem. Podle Tylera se Isenschmid velmi často potuloval v noci po ulicích a po vraždě Annie Chapmanové se po něm slehla zem.

Seržant William Thick proto navštívit Isenschmidovu manželku, která mu potvrdila, že její manžel si na své noční toulky ulicemi rád bere své nože. Dále uvedla: "Nevěřím, že by můj manžel ublížil někomu jinému než mě. Ale kdyby měl příležitost, tak mě zabije zcela určitě." Rovněž Thickovi prozradila, že manžel to nemá v hlavě v pořádku už od roku 1882 nebo 1883.

V tisku se začaly objevovat mnohé články o Isenschmidovi, podle kterých byl během svých záchvatů násilný a svůj volný čas rád trávil ostřením svých nožů. Navíc prý trpěl bludem, že mu vše patří a sám sebe oslovoval "Král Elthorne Road".

Seržantu Thickovi se navíc podařilo zjistit, že Isenschmid se několika ženám představil jako "Kožená zástěra". Isenschmid byl nakonec zatčen 12. září 1888. Už 17. září je převezen do blázince na Fairfield Road. A 18. září inspektor Abberline řekne: "Nemáme sice zatím žádné důkazy, ale muž kterého jsme zatkli je velmi nadějným podezřelým."

Zanedlouho se navíc objevilo svědectví paní Fiddymontové, majitelky hospody "Prince Albert" na 21 Brushfield Street. 8. září asi v 07:00 (tedy velmi krátce po vraždě Annie Chapmanové) vstoupil do hospody podivný muž v roztrhaném oblečení a s krvavými skvrnami na rukou a pod jedním uchem. Muž si v rychlosti vypil pivo a zase odešel, sledován jiným hostem Josephem Taylorem. Ten podivného hosta po chvíli ztratil z dohledu, ale i on ho popisoval jako nezvykle nervózního a hlavně podezřele vypadajícího. Nikdy se nepodařilo prokázat, že oním mužem byl Isenschmid, ale popis mu až nezvykle přesně odpovídal, takže se dá předpokládat, že oním mužem byl opravdu on. Důležité je také to, že hospoda "Prince Albert" byla vzdálena od místa vraždy Annie Chapmanové pouhých 400 yardů.

Isenschmid byl tedy opravdu velice slibným podezřelým. Jenže je tu jeden zásadní háček. Zatímco byl Isenschmid dílem v cele a dílem v blázinci, ve whitechapelských ulicích dále pokračovalo Rozparovačovo řádění... Podle neoficiálních údajů byl nakonec Isenschmid propuštěn jako neškodný, ale po nějaké době byl opět přijat v blázinci v Colney Hatch. Zde pravděpodobně i zemřel.