Většina informací o Robertu D'Onston Stephensonovi pochází od dvou badatelů, Melvina Harrise a Ivory Edwardse. Harris se dopátral několika údajů o životě tohoto muže. Stephenson se narodil 20. dubna 1841 v Charles Street Sculcoates poblíž města Hull. V Mnichově studoval chemii pod slavným doktorem Jamesem Allenem. V Paříži zase studoval medicínu. Zde se také seznámil se synem Lorda Lyttona. U něj Stephenson objevil knihu Zanovia, která pojednává o síle magie.
Po jeho návratu do Hullu začíná propadat hazardu, tím se také začíná více a více zadlužovat. Jeho otec mu nabídne, že za něj dluhy uhradí, ovšem jen pod podmínkou, že přestane navštěvovat prostitutky a usadí se. Stephensonovi nezbývá nic jiného než souhlasit a začne pracovat jako celní úředník v Hullu. Jednou je během služby postřelen do pravého stehna rybářem Thomasem Pilesem. Kvůli tomuto zranění je poté tři týdny upoután na lůžku. V roce 1868 Stephensonova kariéra u celníků končí, když je kvůli zanedbání povinností předvolán před přestupkovou komisi. Hned vzápětí Stephenson opouští Hull, stěhuje se do Londýna a mění si jméno na Roslyn D'Onston. 14. února 1876 si bere Anne Dearyovou. Harris ve svých knihách přichází s teorií, že Stephenson svou manželku zabil a torzo jejího těla bylo poté nalezeno v Temži. Toto je ovšem čirá spekulace, navíc nedávno několik badatelů nalezlo údajný úmrtní list Anne, podle kterého zemřela při nehodě o mnoho let později.
Trochu to vypadá, že Stephenson je viktoriánská verze Barona Prášila. Tvrdí totiž o sobě, že rýžoval zlato ve Spojených Státech, byl svědkem uctívání ďábla v Kamerunu, v Indii prováděl slavné kouzlo s lanem nebo že byl chirurgem v Garibaldiho armádě. Lze jen stěží uvěřit, že to vše byla pravda.
V roce 1888 Stephenson žil ve Whitechapelu (alespoň podle Harrise). Byl v místní nemocnici, kde se léčil z neurastenie (druh neurózy). 26. července tohoto roku si zaplatil soukromý pokoj a začal léčbu klidem. Jeho pobyt v nemocnici končí 7. prosince 1888. Harris i Edwards přicházejí s tvrzením, že Stephenson svou nemoc pouze předstíral. Získal tím výborné krytí pro své vražedné nájezdy. Nikdo by přece nepodezříval někoho, kdo se léčí v nemocnici. A ani na ulici by nikoho nepřekvapilo, že muž s oblečením od krve jde zrovna do nemocnice (nikoho by nenapadlo, že je to vracející se vrah a krev že není jeho). Navíc, Rozparovač vraždil o víkendech a to je v nemocnici méně personálu. Pro Stephensona tím bylo snadnější nenápadně proklouznout ven.
Harris dále zjistil, že Stephenson se o Rozparovačovy vraždy velice zajímal a dokonce je začal na amatérské úrovni vyšetřovat. Z nemocnice psal novináři W. T. Stedovi a žádal po něm, aby mu pomohl financovat jeho soukromé pátrání. Kontaktoval i dalšího amatérského detektiva George Marshe a tvrdil mu, že doktor Morgan Davies (doktor z Whitechapelské nemocnice) je ve skutečnosti Jack Rozparovač. Podle Marshe Stephenson znal o vraždách takové podrobnosti, že se po jejich rozhovoru odebral na Scotland Yard, kde ukázal na Stephensona jako na Rozparovače. Na Scotland Yard dorazil i sám Stephenson. Zde pak znovu barvitě vylíčil, že je přesvědčen, že vrahem je doktor Davies. Inspektor Roots neměl příliš důvodů této historce věřit, ale poznamenal si, že Stephenson (kterého znal od vidění už asi 20 let) se sám chová podezřele.
V prosinci 1888 Stephenson dokonce napsal o Rozparovači článek do Pall Mall Gazette. V něm tvrdil, že vraždy ve Whitechapelu byly ve skutečnosti činem satanisty, protože propojením míst vražd vznikne kříž, čímž vrah tento křesťanský symbol znesvětil. Harris opět tvrdí, že tento článek je natolik podrobný, že jej mohl napsat jen vrah.
Mezitím Stephenson (společně se svou milenkou Mabel Collinsovou a jistým Cremersem) údajně založil na Baker Street společnost Pompadour Cosmetics company. Dále jeho stopa mizí.
Edwards na rozdíl od Harrise tvrdí, že Stephenson vraždil kvůli rituálům černé magie. Místa vražd byla podle něj pečlivě vybírána, aby pak vytvořila různé okultní symboly.
Robert „Roslyn“ D'Onston Stephenson je jistě zajímavá postava. Ale byl opravdu vrahem? Jeho údajný „maskovací“ pobyt v nemocnici je pouhá spekulace, nemluvě o vraždách ve jménu černé magie (osobně na Rozparovačových vraždách nic rituálního nevidím, ale nejsem v tomto směru zrovna odborník). Proti mluví i fakt, že policie v době vražd Stephensona jako podezřelého nepřijala. Zcela ho vyloučit ze seznamu podezřelých ale nemůžeme.