18. července 1889, den po vraždě Alice McKenzieové, přišel na policejní stanici v Leman Street slušně oblečený muž. Představil se jako William Wallace Brodie, uvedl, že je bez zaměstnání i bez stálého domova a přítomným detektivům se přiznal k vraždám Jacka Rozparovače. Uvedl, že zavraždil 8 nebo 9 žen, ale právě poslední vražda ho donutila ke všemu se přiznat. Podle přítomných policistů byl zřejmě pod vlivem alkoholu. Detektivové pečlivě prozkoumali Brodieho minulost a vyšlo najevo nejen to, že byl již dříve odsouzen na 14 let za krádež, ale i to že 6. září 1888 odplul do Jižní Afriky. Zpět do Anglie se vrátil až 15. července 1889, což znamená, že Brodie nemohl být Jack Rozparovač. Ale mohl zavraždit Alice McKenzieovou? V noc její vraždy byl Brodie tak silně opilý, že mu musel do postele pomoci pan Salvage, jeho soused z 2 Harvey's Buildings Strand, a dům znovu opustil až v 10:20 následujícího rána. Je tedy dost nepravděpodobné, že by byl schopen Alice zavraždit. Během své nesouvislé a zmatečné výpovědi na policii Brodie tvrdil, že vyrazil z Londýna do Cornwallu a zpět, to vše za půlhodiny. Dále tvrdil, že v ulicích pátral po jakési prostitutce, která ho před 2 lety nakazila neznámou chorobou. Řekl, že té noci potkal ve Whitechapelu přitažlivou prostitutku v červených šatech a klobouku. Povalil ji na zem a pak ji podřízl hrdlo nožem, který měl schovaný v kapse kabátu. Po vraždě pak zakrvavenou čepel utřel do slámy, která ležela opodál. Svůj vražedný nástroj poté uložil do červené tašky v York Road Baths. Ve své výpovědi dále uvedl, že je to již jeho devátá vražda ve Whitechapelu, ale teprve teď ho začalo trápit svědomí. Podle policejních lékařů byl Brodie velice silný alkoholik trpící halucinacemi.